Dokonce už v našem městě umožnili to, čemu se například v Německu dávno oddávají a to je grilování v parcích. Oddechla jsem si, že je pryč doba, kdy se představitelé města či správy městské zeleně obávali podpálení parku. Vyrazili mi však dech sousedé, kteří si vybalili elektrický gril na balkoně. Celý vnitroblok pak po zbytek večera slintal a dělal si marné naděje, že se sousedé třeba podělí. Každopádně i grilování na balkoně je díky elektrickým grilům možné. Další variantou je gril na plyn. Ovšem s tím na dřevěné uhlí už raději smrdíme jen na chalupě, abychom předešli případné nevraživosti okolí.
Grilování neznamená jen připálené maso
Docela mě překvapilo, že většina grilování se omezí na nějakou tu naloženou flákotu, pokud jsou na ni peníze. A nebo častěji dokonce jen na párky, různé další uzeniny. Popravdě mě osobně docela děsí, že si koupím maso, které jsem před tím čerstvé ani neviděla a je už napuštěné nějakou šmakuládou. Mnohem raději si dám den předem tu práci a jdu vybrat kvalitní maso k místnímu řezníkovi. Zeptám se ho, co se zrovna z jeho nabídky hodí k opečení na grilu a večer před grilování to naložím. Hned po návštěvě řezníka ovšem zamířím do zeleniny a naberu papriky, které jsou na grilu také vynikající. Loni jsem narazila na recepty z cukety. Určitě je to dobrá příležitost, jak se zbavit toho kvanta cuket z vaší zahrádky a přitom nasytit celou rodinu. K mým nejoblíbenějším grilovaným pochoutkám patří grilovaný lilek. Samozřejmě ideálně s nějakým propečeným masíčkem.