Příjemná dovolená v přírodě

Nejste-li zastáncem hesla všude dobře, doma nejlíp, nemá snad ani smysl číst dál. Nechci nikomu vymlouvat jeho přesvědčení a dokazovat, že snad cizina je méně než krásy bývalého Československa, ale já jsem prostě naší domovině věrná. I když tedy třeba romantickou Paříži také nepohrdnu. Snad jako každá žena. Každopádně já jsem prostě domácký typ. Na dovolenou po Čechách, Moravě, Slezsku a Slovensku jezdím už odmalička. Třeba taková dovolená na Oravě je něco, při čem mé srdce vždycky zaplesá. Jasně. Nikdy se nedá přesně předpovědět, jaké bude počasí, když v práci nahlásím dovolenou. S nějakým poprcháváním nebo pořádným deštěm se taky musí počítat. Dokonce i s tím, že zrovna nebude nejtepleji. To ale stačí sbalit bundy a pak si je případně na sebe obléct a je po problému. Mně nevadí, že v pláštěnce nebudu královnou krásy. Na druhou stranu se to stalo snad jen jednou v životě, že nám celá dovolená propršela. Azyl nám poskytla chata na Oravě, kde jsme se bavili společenskými hrami. Třeba klasickým člověče, nezlob se. A nakonec jsme se na nezbedné počasí ani nezlobili. Mnohem více však bývá těch slunečních dní, kdy i v zimě nás hřeje sluníčko, i když častěji v kombinaci s grogem. Mou srdeční záležitostí je svařené červené víno. To si pak lebedím a říkám si, jak je krásně, když se člověk nemusí kodrcat autem či vlakem a busem na letiště, čekat na odbavení a složitě se dostávat z letiště do města. Vždycky naházím věci do auta a vyjedu si za krásami přírody. Lidé totiž většinou vyměnili čerstvý vzduch za ten městský suchý smogový a zapomněli, jak krásně jim může být na procházce přírodou. A vlastně ani nevím, proč k tomu došlo. Přijde mi to jako velká škoda.

Autor příspěvku: vbartos

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.