Alice patří mezi ty maminky, které musely na své první miminko čekat déle. Podařilo se jí otěhotnět až po 1,5 roce. Podělí se s vámi o radosti a strasti, které jí přineslo její těhotenství a poví vám své dojmy z prvního porodu.
Jak rychle se ti podařilo otěhotnět?
Když jsme s manželem začali plánovat naše první miminko, vůbec by nás nenapadlo, že na něj budeme muset čekat tak dlouho. Otěhotněla jsem až po 1,5 roce snažení. Předtím jsem téměř 10 let užívala hormonální antikoncepci, takže se tělo potřebovalo pravděpodobně pročistit. Absolvovali jsem s manželem vyšetření v Sanusu v Hradci Králové na oddělení léčby neplodnosti. Po prvním pohovoru, kde nás bez téměř žádných vyšetření hodili do jednoho pytle s neplodnými páry, jsme se na to přestali řešit a nechali to na přírodě. A udělali jsme dobře. Nyní čekám své druhé dítě. Tentokrát se mi podařilo otěhotnět po 2 měsících nechráněného sexu. Samozřejmě v jeden nejmenovaný večer, kdy jsme se s manželem
po jednom večírku a konzumaci alkoholu více odvázali. Ale obě těhotenství přišla nakonec poté, co jsme si řekli, že ještě počkáme. Tudíž jsme se přestali stresovat a šlo to hladce. Vše stejně závisí nakonec pouze na dobré psychice.
Jaké zásady jsi během těhotenství dodržovala?
Především jsem dodržovala nekonzumovat žádný alkohol, kávu ani colu. S kouřením jsem přestala ještě před plánovaným početím. Při prvním těhotenství jsem na sebe dávala více pozor a hlídala jsem se, co jím. Nyní, při druhém těhotenství, si dopřávám více. Nedám na povídačky a neomezuji se v jídle. Samozřejmě nejím syrové maso apod. Ale dám si třeba plísňový sýr i játra. Toho jsem se při prvním těhotenství bála. Také nechci sedět doma a čekat na porod, jak tomu bylo poprvé. Těhotenství není záminka pro nicnedělání. Asi mě nabíjí dcera, která mi nicnedělání ani nedovolí. Poznala jsem, že všechny rady na internetu a babské povídačky jsou stejně k ničemu. Člověk musí dát sám na sebe, na svou intuici. Každá matka ví nejlépe, co je pro ni a její dítě nejlepší.
Jak ses během těhotenství cítila a jaký byl tvůj porod?
Když jsem čekala svou první dceru (2 roky), ani jsem nevěděla, že jsem těhotná. Cítila jsem se skvěle. Tím, že to bylo první těhotenství, více jsem si ho užívala. Teď na to druhé pro samé starosti s malou nemám takový dostatek času. Při prvním těhotenství jsem navštěvovala předporodní kurzy včetně cvičení, četla časopisy a sbírala rady od kamarádek, které již měly děti. Teď už se asi připravím jen tak, že si včas zabalím tašku do porodnice a počkám, až to přijde. O tom, kde a s kým budu rodit, jsem moc nepřemýšlela. Přišlo mi to zbytečné. Navíc bydlím v blízkosti nemocnice a věřím všem lékařům, kteří jsou na sále. Myslím, že královéhradecká porodnice je na úrovni i co se týče poporodní péče. Cítila jsem se tam dobře a příjemně. Všichni se usmívali, přesně tak, jak to má být. Porod byl prý těžký, moc si to už nepamatuju. Ale záleží, čemu říkáte těžký. Dcerka měla velikou hlavičku, takže sestry musely pomoci, ale rodila jsem jen pouhé čtyři hodiny.
A rada maminkám, které chtějí otěhotnět nebo své dítko už čekají? Hlavně být psychicky v pohodě. Všechno brát s rezervou a věřit, že vše dobře dopadne.
