"Chystáme se otevřít předporodní kurzy v okolí Hradce Králové a Pardubic", říká porodní asistentka Barbora Šolcová

Nyní se chce věnovat především předporodním kurzům pro těhotné.

Co a kdy vás přivedlo k myšlence stát se porodní asistentkou? Jaký byl klíčový moment, který rozhodl?

Když jsem končila na gymnáziu, neměla jsem příliš jasno, co budu studovat dál. Věděla jsem , že mě zajímá studium biologie a člověka a že bych ráda pracovala s lidmi. O oboru porodní asistence jsem se dozvěděla z Učitelských novin. Přišlo mi to jako velice zajímavé skloubení mých zájmů. Po přečtení profilu absolventa, mě tento obor nadchl. Popravdě jsem nevěděla zcela přesně, do čeho jdu. Zpětně své volby ale nelituji. Během studia a praxe jsem zažila spoustu zajímavých momentů. Ráda bych otevřela své předporodní kurzy pro nastávající maminky.

Co mohou maminky od kurzů očekávat a kde budou probíhat?

Předporodní kurzy se chystáme otevřít s kolegyní. Budou určeny těhotným ženám ve všech stádiích těhotenství. Nejvhodnější dobou pro návštěvu kurzu je období mezi 26. a 28. týdnem těhotenství. Je velmi vhodné, když se o těhotenství a průběh porodu zajímá také partner a proto koncipujeme náplň tak, aby byla vhodná i pro nastávající tatínky. Pokud se například rozhodují, zda jít k porodu nebo ne, dostanou na kurzu dostatek informací, aby se mohli rozhodnout. Zároveň by pak měli mít i dostatek informací o tom, co v porodnicích čeká jejich partnerku. Takže by pro ně  přítomnost u porodu neměla být velká neznámá. Za cíl si také klademe, aby partner věděl, že žena je během těhotenství a porodu vystavena hormonálním, a tedy i emocionálním, výkyvům a byl na tyto stavy připravený. Kurz je samozřejmě vhodný i pro vícerodičky, které se chtějí o těhotenství dozvědět nové a hlavně aktuální odborné informace. Kurzy se budou skládat z šesti bloků po 120 minutách, což je doba, za kterou se dá stihnout vše potřebné a zároveň to pro maminku nepředstavuje nadměrnou zátěž. Některé lekce budou doplněny videoukázkami a praktickým nácvikem. Cílem kurzu je předat nastávajícím maminkám přiměřené, odborné a hlavně objektivní informace o těhotenství, porodu, šestinedělí, kojení, péči o dítě. Za cíl si také klademe pomoci ženám zbavit se strachu z porodu. Jednotlivé bloky kurzů jsou určeny maximálně pro 12 maminek, abychom mohly navodit příjemnou a důvěrnou atmosféru a byl čas probrat všechny dotazy individuálně. Do náplně jednotlivých lekcí budou patřit témata jako například – vyšetření v průběhu těhotenství, sociální a právní problematika (mateřská dovolená, porodné, příspěvky na dítě atd.), výbavička pro novorozence, co s sebou do porodnice, příjezd do porodnice, porodní polohy, dýchání při porodu, pomůcky k porodu, alternativní porodnictví, předčasný a opožděný porod, indukce (vyvolání) porodu, překotný porod, konec pánevní, nácvik péče o novorozence, kojení, poruchy laktace, umělá výživa a výživa starších dětí atd. Místo konání předporodních kurzů bude okolí Hradce Králové a Pardubic. Přesnou adresu ještě nemáme.

Myslíte si, že je vhodné pro prvorodičku takovýto kurz navštěvovat anebo má dát čistě na svou intuici a instinkt, který je celým těhotenstvím a následně porodem provede?

Zda navštěvovat nebo nenavštěvovat předporodní kurzy je na rozhodnutí každé ženy. Porod každá žena jistě zvládne i bez návštěvy předporodních kurzů, ale já v nich vidím v dnešní době velký smysl. Jinak bych se do nich ani nepouštěla. V současnosti je k dispozici obrovské množství informací. Problémem je orientace v nich. Články na internetu může zveřejnit každý, otázkou ale je jejich kvalifikovanost. Proto jedním z cílů předporodních kurzů vidím v pomoc s orientací v přemíře informací. O předporodní kurzy je zvyšující se zájem a to jednak proto, že ženy mají potřebu vědět o těhotenství a porodu co nejvíce.

Dnes jsou maminky při příjezdu do porodnice vystaveny řadě zátěžových situací, např. příjem, připojení ženy na monitor apod. Existují porodnice, kde maminky nevystavují zbytečným výkonům?

Ano, existují porodnice, kdy jsou více než jinde nakloněni alternativnějšímu vedení porodů. Ať je to porod s použitím porodní stoličky, možnost využití provazů, žebřin, porodů do vody nebo aromaterapie. Nejvíce v povědomí je asi porodnice ve Vrchlabí.

Jak pohlížíte na v porodnicích rutinně prováděné zákroky jako je holení a nástřih hráze nebo klyzma, jsou opravdu nutné?

Otázka rutinně prováděných zákroků není tak úplně jednoduchá. Určitě se nedá říci, že se ve všech nemocnicích provádí stejným způsobem. Liší se porodnice od porodnice. V některých porodnicích se například automaticky při příjmu zavádí flexila, což je dle mého názoru zbytečné (samozřejmě, pakliže není nutné okamžité podávání léků). Mezi další rutinní výkony patří klyzma, holení hráze a nebo nástřihy. Provádění nástřihu rutinně je zbytečné, ale nemyslím si, že se tak děje nebo alespoň ne příliš často. Ale to, zda provést nebo neprovést nástřih je často o zkušenosti porodníka. A přece jen mnohem méně rizik plyne z jednoho „zbytečného“ nástřihu, nežli z velkých ruptur, kterým se snažíme právě nástřihy předcházet. Pro zvýšení pružnosti hráze, se může sama žena pokusit něco udělat. Jedná se například o masáž hráze a nebo posilování dna pánevního. Nedá se zaručit, že i přes to, k nástřihu nedojde, ale určitá pravděpodobnost se tím sníží a minimálně se usnadní i proces hojení. Novinkou na trhu je přístroj Epi-No – ten se používá v posledních měsících těhotenství k posilování svalů dna pánevního a zároveň k roztahování hráze. Tím připravuje porodní cesty na porod. Přístroj funguje tak, že se do pochvy zavede balónek a každý den se nafoukne o něco více, až do velikosti zhruba novorozenecké hlavičky. Jedná se o trochu dražší záležitost, ale zatím jsou na něj od maminek velice dobré ohlasy . Co se týká holení a klyzma, to by mělo být na rozhodnutí každé ženy. Jestliže se jedná o fyziologický porod (porod bez komplikací) není zavedení flexily, klyzma ani holení nutné. Ale maminky by měly v každém případě mít dostatek informací, proč se k těmto zákrokům přistupuje. Na základě těchto informací, by se pak měly rozhodnout, zda je chtějí nebo nechtějí podstoupit. Ale bohužel si spousta žen, které klyzma odmítnou, neuvědomuje, že pak nedostatečně tlačí. Často pak mají podvědomě strach, že vytlačí i stolici. Další z postupů, které jsou považovány za rutinní je poslech ozev. Opět, jestliže se jedná o fyziologický porod, kontinuální napojení na monitor je zbytečné. Braní maminkám ve volném pohybu a ty pak často vnímají porodní bolesti mnohem intenzivněji, ale tento jev z českých porodnic spíše mizí. Jinak standardní doba natáčení monitoru je v první době porodní jednou za 2-3 hodiny. Myslím si, že to je snesitelné. Maminka může být klidná, protože má potvrzeno, že miminku se daří dobře. Závěrem bych řekla, že důležitá je informovanost maminek. Když budou vidět v počínání zdravotníků smysl, budou se jim tyto zákroky snášet mnohem lépe. Aby maminky měly těchto informací dostatek, je na zodpovědnosti právě zdravotníků.

Bohužel i z vlastní zkušenosti vím, že se někteří zdravotníci chovají arogantně k ženám, které projeví vlastní názor a zajímají se o procedury. Je podle vás chování zdravotnického personálu příjemnější v soukromých nemocnicích?

Se soukromými nemocnicemi nemám žádnou zkušenost. Ale jsem přesvědčená, že i tam se najdou nepříjemní lidé. V každé profesi jsou lidé, kteří svou práci dělají s láskou a ti, kteří ji dělají bez ní. Pakliže je to práce s lidmi, projeví se daný postoj o to intenzivněji.

Jaká je podle vás pro ženu nejpřirozenější a nejpříjemnější poloha při porodu?

Pokud se nejedná o žádnou komplikaci, kdy je kvůli snadnosti přístupu optimální poloha na zádech, ať si maminka najde tu svou nejpohodlnější. Porodní asistentka pak může doporučit pár osvědčených poloh nebo pomůcek. Jako například použití porodní stoličky, která se používá k přitlačení při nesestouplé hlavičce, ale i k porodu samotnému. Pokud je miminko v pořádku a porod postupuje jak má, existuje mnoho porodních poloh, ze kterých si maminka nalezne tu svou optimální. Pomoci může i partner. Obecně můžeme porodní polohy rozdělit na polohy na zádech, kolmé a boční porodní polohy. Z mého pohledu velice příjemnou polohou může být polosed. Jednak je to poloha relaxační a je-li poskytnuta třeba partnerem (žena se o něj opírá) jedná se i o oporu emocionální. Do kolmých poloh patří třeba sed na posteli (ať již s oporou nebo bez), žena se může opírat třeba o partnera, o míč . Další optimální polohu může žena najít v dřepu, v kleku atd.

V poslední době jsem překvapená ze zjevně přibývajícího počtu císařských řezů. I z mého okolí, matky naprosto zdravé a rozhodnuté rodit přirozeně nakonec ukončily porod císařským řezem. A ty, které čekají dvojčata, pak císařský řez čeká dnes téměř automaticky. Proč?

Fakt, že se zvedá počet císařských řezů je pravda. Od roku 2000 se zvedl jejich počet z 18% na 28% (http://www.jaksekdeleci.cz/vyhledavani/statistika/porody/analyticke-zobrazeni/). K ukončení těhotenství císařským řezem vedou jasné indikace, jako například hypoxie (snížení obsahu kyslíku v tkáních) plodu, špatné naléhání, nepostupující porod atd. Sekcí se také rodí většinou miminka, která jsou v postavení koncem pánevním. Pravdou je, že k sekcím se přistupuje nejen na základě zdravotní indikace. Například přirozený průběh porodu koncem pánevním je spíše rarita, tento porod má více rizik a často se ho obává nejen rodička, ale i porodník . I z tohoto důvodu zvolí raději sekci. Na zvyšující se počet sekcí může mít vliv i IVF (umělé oplodnění) a čím dál pozdější věk prvorodiček. Tyto ženy mohou být více vystrašené, více se bát o miminko. Mohou se bát, že porod nezvládnou a tím pádem sekci spíše vyžadují, protože se jim zdá z jejich perspektivy bezpečnější. V některých případech se k sekci přistoupí i z „nepřekonatelného strachu rodičky“ (zde by pomohla práce s maminkou na předporodních kurzech) . Svou roli může sehrát i stres z nemocničního prostředí, na což jste se ptala v předešlé otázce. Porod dvojčat je pokládán za porod rizikový. Hlavní je riziko předčasného porodu. Když nastane do 32.týdne těhotenství, přistupuje se k sekci z důvodu nestabilního postavení miminek. Předpoklad toho, aby se porod dvojčat vedl vaginálně je příznivé postavení obou miminek. Tedy buď jsou obě hlavičkou dolů a nebo první miminko je v poloze hlavičkou a druhé koncem pánevním, všechny ostatní polohy jsou indikace k sekci. Většina vícečetných těhotenství se tedy vede císařským řezem.

Jak je to s přítomností otce u porodu? Může s ženou být od začátku až do konce?

V podstatě ano. Žena bývá sama pouze u příjmu. Ten nezabere více než 30 minut. S maminkou se sepíší příjmové papíry, provede se vstupní vyšetření a poté se obvykle přesune na porodní sál, s ní je i partner. Tatínek je s maminkou v průběhu všech porodních dob. V některých porodnicích se může stát, že tatínka poprosí, zda by mohl na chvíli odejít a to zpravidla v průběhu některých zákroků. Důvodem bývá nedostatek místa a to, aby se tatínek „nepletl pod nohama“. Když se například zavádí epidurál, je na sále hodně personálu. Pak se na sál samozřejmě vrátí. Pakliže by mělo dojít k sekci, partner může být s ženou přímo na sále (musí se převléknout do sterilního oděvu) nebo porod sleduje přes okénko ve vedlejší místnosti.

Jak pohlížíte na porody do vody?

Porod do vody je alternativou klasického vedení porodu. Jako vše má své klady i zápory. Z mého hlediska klady převažují. Pakliže si maminka zvolí porod do vody, protože má vodu ráda nebo jí dělá dobře, měl by se mamince přístup do vody umožnit. Voda během porodu má vesměs pozitivní účinky, často se využívá i sprchy. Teplá voda zmírňuje bolest během kontrakcí a teplé vodní prostředí má pozitivní účinek i na psychiku. Na druhé straně při porodech do vody je obtížné zajistit sterilní prostředí a tak je zde vyšší riziko infekce.

Musí se žena na porod do vody nějak speciálně připravovat? Je takto možné porodit v každé české porodnici?

Když se žena rozhodne pro porod do vody, žádné velké přípravy nejsou potřeba. Předem pouze dostane k podpisu „informovaný souhlas s porodem do vody“. Stejně tak, při klasickém porodu ženy podepisují „informovaný souhlas s porodem“, kde jsou uvedena možná rizika, o kterých by žena měla mít povědomí. Před porodem do vody se ještě maminkám aplikuje klyzma. Do vody může rodit žena s fyziologickým průběhem těhotenství, kontraindikací jsou tedy jakékoliv patologie jako například poloha jiná než-li hlavičkou, předčasný porod, odtékající zkalená plodová voda, infekce rodičky a jakýkoliv jiný patologický nález zjištěný v průběhu příjmu. Kontraindikací jsou i vícečetná těhotenství. Přímo do vody maminky obvykle vstupují na začátku fáze druhé doby porodní. To znamená, že jsou otevřené na cca 5 cm. Dlouhý pobyt ve vodě by nebyl příliš příjemný. Podmínkou toho, aby porodnice mohla nabízet porody do vody, je kromě dostatečného vybavení a speciálně vyškoleného personálu, povolení hygienika mít vanu/bazének jako součást porodního sálu.

Držíme Barboře a její kolegyni palce, aby se jim podařilo kurzy v Hradci Králové a Pardubicích brzy otevřít. Možná se tam s některými z nich i osobně setkáte.

Autor příspěvku: lucied

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.