Sdílejte

Činnost, která se označuje jako zlozvyk, dítěti obvykle přináší pocit uklidnění při napětí, strachu nebo nejistotě. Stejně tak můžou zlozvykem ventilovat vztek nebo zklamání. Pokud se Vám podaří včas zjistit příčinu zlozvyku, máte napůl vyhráno.

Kousání nehtů je jedním z vůbec nejčastějších zlozvyků. Děje se tak zpravidla při nějaké psychické zátěži, obavách, někdy však také z nudy. Nejen, že jsou nehty při dlouhodobém okusování v budoucnu nevzhledné, do rozdělaných nehtů a kůže okolo se snadno dostane infekce, takže děti ohrožují své zdraví.

Neustálé napomínání, ať si dítě nekouše nehty, kdykoliv ho přistihnete, nejspíš příliš nepomůže. Nejste s ním 24 hodin denně, abyste mu v podobném chování zabránili.

Může pomoci speciální lak z drogerie nebo lékárny, který má kyselou nebo hořkou chuť a dítěti rozhodně nebude chutnat. Stará babská rada je oblepit konce prstů náplastmi. Jde si však jen stěží představit, jak by takové dítě mohlo chodit například do školy s oblepenými prsty.

Srkání čaje nebo polévky je otravný zlozvyk i u dospělých, přitom stačí tak málo k jeho odnaučení. Dospělého už asi nezměníte, ale u dítěte se to ještě dá zachránit. Podávejte studené polévky, například rajčatové gaspacho, popřípadě vařte ty klasické, ale servírujte je až budou vlažné. Pak nebude srkání nutné. Pokud to podchytíte včas, zabráníte tomu, aby si dítě srkání podvědomě zafixovalo a provádělo to i tehdy, když to vůbec není zapotřebí.

Cucání palce je dalším nepříjemným, ale častým dětským zlozvykem. Vzniká většinou od brzkého odstavení od dudlíku, kdy ho dítě nahradí palcem. Tímto zlozvykem trpí asi polovina tříletých dětí, ale do konce čtvrtého roku života by měl zmizet. Ve vývoji chrupu by tak mohl být zásadní rozdíl. To platí i pro neustálý dudlík v puse, který brání jak vývoji postavení zubů, tak i řeči.

Také Vás rozčiluje, když Vám někdo neustále skáče do řeči? Abyste z Vašeho dítěte nevychovali podobného člověka s tímto společensky nepříjemným zlozvykem, musíte se na jeho odnaučování zaměřit včas. Co Vám chce dítě svým chováním říct? Nejpravděpodobněji touží po pozornosti, zapojení do diskuze, někde může jít i o sourozeneckou rivalitu. Naučte ho, že nejprve mluví jeden a teprve poté, co domluví, může mluvit další. To také dodržujte a nechte své dítě vypovídat, dejte mu dostatek prostoru, aby se Vám vypovídalo se svými problémy, starostmi i radostmi. Dávejte mu najevo lásku a v žádném případě ho neodbývejte, že zrovna nemáte čas. Tím byste jeho touhu po pozornosti sotva ukojili.

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ